Zámek

 

Za vlády Jiřího z Poděbrad se ves dostala do vlastnictví rodu z Veitmile a Šebestián z Veitmile zde r. 1514 postavil tvrz. V majetku tohoto rodu byla tvrz a panství Postoloprty až do r. 1600, kdy byly prodány Štefanovi Jiřímu ze Šternberka. Ten začal na místě původní tvrze stavět v r. 1611 velkolepý zámek. Jeho syn Jan Rudolf ze Šternberka prodal postoloprtské panství i se zámkem roku 1637 Václavu Michnovi z Vacínova, po němž jej zdědil jeho synovec Zikmund Norbert. Po jeho smrti koupil roku 1669 zadlužený a třicetiletou válkou poničený zámek Jiří Ludvík ze Sinzendorfu.
Sinzendorf začal s velorysou obnovou panství i zámku, při němž nechal postavit vysokou čtyřhrannou věž. Po smrti Jiřího Ludvíka ze Sinzendorfu r. 1682 zdědil panství jeho syn Kristán Ludvík a po jeho smrti pak jeho druhý, mladší syn Filip. Ten v r. 1692 zámek, stále ještě ve špatném stavu, prodal Ferdinandovi ze Schwarzenberka.
Nový majitel začal zámek v letech 1706 – 1718 přestavovat podle návrhu arch. P. I. Bayera v barokním slohu. V r. 1752 byla opravena zámecká fasáda a byla stržena vysokán zeď obepínající zámek a zasypány všechny příkopy. Po četných průchodech vojsk za sedmileté války (1756 – 1763) zámek opět značně zchátral a v r. 1768 dokonce vyhořel. Jan ze Schwarzenberka ihned přistoupil ke generální opravě zámku. Ta se ale protáhla až do roku 1790, neboť ve válce o dědictví rakouské v letech 1778 – 1779 pruská vojska rozestavěný zámek opět zpustošila. V majetku Schwarzenberků zůstal postoloprtský zámek až do r. 1945. Později sloužil jako depozitář Státní knihovny ČSR v Praze.

Po přestavbě zámku dokončené v roce 1790 získal novou podobu. Ze čtvercového bloku dosavadní budovy byl stržen trakt proti náměstí a odstraněna věž s hlavní branou do nádvoří. Nyní má zámek trojkřídlou disposici kolem obdélníkového nádvoří, které je na čtvrté straně přístupné klasicistní kovovou branou s mříží směrem do města. Je to dvoupatrová budova s dvojicí pavilónových nárožních nástaveb. Střední křídlo má v přízemí pilířové arkády směrem do nádvoří.

Po vydařené privatizaci v devadesátých letech 20.stol. je majitelem zámku společnost Castello Postoloprty, s.r.o.z Prahy. Zámek je opuštěný, zdevastovaný a postupně značně chátrá.

 

---

Záplavový most přes řeku Ohři

V Postloprtech stával jeden z našich řetězových mostů, který byl vybudován v letech 1845-1853. Ve stejné době tu vznikl i velký silniční záplavový most (inundanční viadukt) - tříobloukový kloubový betonový most přes řeku Ohři na okraji města směrem na Louny. Byl postaven v letech 1908 - 1910 ing. Herzánem, který již v roce 1903 postavil silniční betonový most se třemi otvory přes Bečvu v Přerově a o dva roky později dvouobloukový betonový most v Hranicích na Moravě. Nosnou konstrukci postoloprtského mostu tvoří tři klenby z prostého betonu o rozpětí 31 metrů u středního a vždy 28 metrů u krajních polí. Průměrné vzepětí činí 3 metry. Most je celkem 102 metrů dlouhý a je neobvykle u každého oblouku vybaven 3 klouby - vrcholovým a dvěma patními. Klenby mají tvar segmentu, tloušťka kleneb je 0,7 metru. Ve své době šlo nesporně o průkopnickou konstrukci. Rekonstrukci mostu zapsaného do seznamu chráněných památek provedla firma Silnice a mosty, spol. s r. o., Česká Lípa, podle projektu Pontexu Praha v letech 1995-1996. U jednoho z nábřežních pilířů je řopík, objekt lehkého opevnění, čs. pevnostního systému z let 1935-1938.

 

 

---

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

V roce 1746 kníže Josef slavnostně položil základní kámen a podle plánů italského architekta A. Altomonteho začala stavba nového děkanského kostela, zasvěceného Nanebevzetí Panny Marie. Jednolodní dispozice s hranolovou věží v západním průčelí byla dokončena a vysvěcena v roce 1753. Přitom byl stržen starší kostel svatého Františka a kosti zde pohřbených dřívějších majitelů Postoloprt pietně přeneseny do hřbitovní kaple na předměstí. 

Kostel je jednolodní s jednou věží, na které jsou hodiny. Je situován netradičně oltářem k jihu, aby věž se vstupní bránou byly kolmo do náměstí. V průčelí kostela jsou kamenné sochy sv.Petra a Pavla. Vnitřek kostela je zdoben krásnými štukovými ozdobami - volutami a římsami, které prováděli vídenští mistři. Kostel má 5 oltářů a to hlavní a 4 boční. Oltářní obrazy jsou díla vídeňských mistrů jako Brandlera a Underberga. Na jednom z obrazů jsou zvěčněni i manželé Josef a Terezie Schwarzenberkovi a jejich synáček Jan, na jiném obraze i město Postoloprty z roku 1750.
Kostel má výstavnou kazatelnu, vyřezávané zpovědnice, původní lavice pro 300 lidí, olověná okna s výjevy Ježíše Krista a Panny Marie s Ježíškem.V klenbě je schwarzenberský erb. Vzadu na kůru jsou varhany Původní varhany pocházely od Christopha Panzera z Vídně, nynější pneumatické a 3 manuálové dodala firma Hauser z Teplic.

 

---

Socha svatého Jana Nepomuckého

 

 

 

---

Socha svatého Václava

 

 

---

Sloup se sousoším Piety na náměstí

 

 

---